Iohannes Brunensis lectori s.p.d.:

Gratus et optatus in hunc situm, benigne lector, mihi venis atque spero te hic et utiliora et te adiuvantia invenire posse.

Quis enim sim, fortasse quaeris? Sodalis Universitatis Pragensis, qui litteras Latinas, quas olim odio habuerat, in Italia toto pectore adamavit. Cum autem mihi Latina discenti difficultates tamen semper occurrerint nec magno re vera ingenio praeditus sim, tecum, lector, quae ad usum meum meorumque amicorum vel inveni vel ipse scripsi vel adaptavi, communicare velim.

Quod si autem hoc in situ mendum nanctus sis, veniam mihi quaeso des, cum errare humanum sit :-).

De lexicis Latino-Bohemicis

Iam dudum in animo est aliquid scribere, quod ad utilitatem Bohemorum spectet eosque adiuvet. Quodsi tibi, lector, ea linguae Latinae vivae alinena videantur, puta me exemplo Senecae in aliena castra transire, ut aliquid boni ex eis percipiam. Nunc autem iam sermone Bohemico loquar, quo tironibus facilior via ad intelligendum pateat.

O latinsko-českých slovnících

Snad každý latiník se někdy setkal na střední škole se slovníkem od Jana Kábrta, který jsem osobně vždy identifikoval pouze jako ten „SPN“ . A snad každý  z nás, který kdy započal svá studia na vysoké škole, si vylechl, že tento slovník nemá používat, ale místo něho má sáhnout pro Pražáka, Novotného a Sedláčka. Někteří mladší možná používají i  latinských slovníků novějších, z nichž se však  žádný svým rozsahem, zpracováním ani zajímavostí bohužel  slovníku těchto třech pánů ani nepřiblížil.

Existují však i slovníky i jiné, o mnoho starší a už docela zapomenuté, o kterých jsem se dozvěděl teprve nedávno, náhodou brouzdaje po internetu. Tato slovníková díla devatenáctého a první poloviny dvacátého století si i přes své různé vady a nedokonalosti rozhodně zaslouží pozornost, už proto, že v každém z nich se odráží mnoho poctivé a náročné práce. Uvážíme-li také, že během necelých 40 let  u nás tehdy vyšly nejméně tři slovníky v rozsahu větším než 1000 stran, můžeme  tehdejším dobám jen závidět a přát si, aby se i u nás našli „gymnasiální profesoři“, kteří by dokázali sami taková díla vytvořit. Tyto slovníky mají také nepopiratelnou výhodu – většina z nich už není chráněna autorským zákonem a mohou tak posloužit těm, pro které je Latinsko-český slovník od Pražáka, Novotného a Sedláčka buď příliš drahý, nebo nedostupný.

Lateinisch-Bömisch-Deutsches Woerterbuch od Josepha Chmely (1830)

Naši krátkou pouť doplňenou ilustrativními příklady započneme v roce 1830 u Josepha Chmely a jeho více než 800 stránkového slovníku  s názvem „Lateinisch-Böhmisch-Deutsches Woerterbuch“. Pro první slovníky je ostatně tato trojjazyčnost typická, neboť byly komponovány s cílem usnadnit českým studentům první léta na gymnáziích, kde se latina v té době vyučovala povětšinou německy. Tento slovník je však v našem prostředí docela výjimečný: je totiž zatím nejrozsáhlejším (alespoň částečně) českým slovníkem – který je mi znám – jenž je udělán podle principu hnízdování slov – to znamená, že všechna příbuzná slova se nacházejí pod jedním klíčovým. Jak takové hnízdování funguje, je patrno z následujícího příkladu:

Díky tomuto slovníku je možno snadno a rychlo zjistit, která slova v latině vycházejí z jednoho kořene.  Bohužel, pokud je mi známo, není tento způsob vytváření slovníku v dnešní době příliš používán.

Slovník latinsko-česko-německý k latinským klasikům čítaným na gymnasiích českých od Vácslava Vojáčka (1878)

I tento slovník z roku 1878 obsahuje vedle českého také německý překlad, oproti slovníku Chmelově je v něm však patrný posun o několik desetiletí, německý překlad totiž následuje až za českým a český jazyk lze v tomto slovníku považovat za ten důležitější. Slovník je to rozsáhlý, mající přes 1200 stran. Odkazy na autory jsou v textu uváděny poskromnu, u některých důležitých míst je však uveden odkaz kompletní včetně knihy, kapitoly a věty, což je věc, kterou ani v slovníku od Pražáka, Novotného a Sedláčka nelze najít.

Slovník občas překvapí také výklady, které jsou jednak rozsáhlejší, jednak srozumitelnější než ve slovníku Pražákově, viz například heslo „acroama“ (povšimněte si uvedení ablativu plurálu „acroamatis“ !). Neděje se to často, ale přesto to zaujme.

Pro srovnání uvádím  stejné heslo z Latinsko-českého slovníku Pražáka, Novotného a Sedláčka:

Tento slovník zkrátka neurazí, a pokud se umíte přenést přes starší češtinu, může být i dnes k užitku.

Křížkův slovník latinsko-český, vydání 3., které upravil Jan Říha (1888)

Na konci 19. století vychází další velké dílo, třetí vydání Křížkova slovníku z rukou Jana Říhy, který jej, jak říká v předmluvě, zásadně přepracoval. Rozsah je opět úctyhodný – přes tisíc stran textu. Bohužel úctyhodný je i počet oprav a doplňků, který zabírá 20 stran! A to je lépe nemluvit o metodologické nejednotnosti slovníku – jeho autor totiž postupně přidával autory, z nichž excerpoval, a také se v průběhu psaní přiklonil k jiné latinské ortografii aniž by již udělaná hesla opravil. V své předmluvě Jan Říha praví, že nemohl bohužel tento slovník lépe připravit pro časovou tíseň a zdravotní obtíže a že doufá, že se mu to povede v budoucnu. Jestli se mu však skutečně podařilo připravit nové vydání, nevím, ale přesto je třeba říci, že práce vykonal nemálo:

 

Latinsko-český slovník (1910), Pražák, Novotný, Sedláček

  • stále chráněn autorskými právy (jejich držitelé nechť prominou zveřejnění jednoho hesla)

A nakonec pro srovnání náš hrdina, který aktivně slouží už přes sto let a který vznikl ještě před rozpadem Rakouska-Uherska. I když neuvádí přesné odkazy na autory, pozná se na něm snadno, že je nejpokročilejším a nejpropracovanějším ze všech slovníků, které tu byly představeny. Přesto doufám, že z příkladů jiných slovníků je patrno, že i nahlédnutí do nich může studenta latiny obohatit. Nyní tedy heslo „disco“ v podání Pražáka, Novotného a Sedláčka:

Tím končíme tento velmi krátký a letmý průlet latinskou lexikografií let dávno minulých.

Do budoucna bych rád doplnil  kapitolu o slovnících kapesních, z nichž se vyjímá především malý slovníček Sedláčkův, který jsem „dříve nosil, kudy chodil“ a který je výtečným příkladem toho, jak takový malý slovníček lze udělat. Zájemce o slovníky latinsko-latinské pak odkazuji na svůj předchozí článek.

 

 

 

 

 

 

 

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

  

  

  

„Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.“ Jan Werich